Den Patrik

11. února 2012 v 0:41 | Pán Situace |  Moje dny
(dnes krátce)

Dnem Patrik by se dal označit jakejkoli "den blbec". Avšak Den Patrik (mí známí již dozajista tuší) je vyloženě den v té nejhlubší prdeli toho nejposlednějšího hemeroidama postiženýho syfilickýho kokršpaněla. Pro neználky: Patrik je jeden z mých přátel, který oplývá štěstím asi jako já oplývám funkčníma bradavkama. Takže když jede k moři, tak šlápne na prvního mořskýho ježka, kterej se na tom místě objevil od druhohor. Pak si sedne a celej den si v písku čte knihy a u toho si spálí hubu od kulervoucího slunka. Proto to jméno. Patrik. Patrik by při běhu po zdi šlápl do hovna. Patrik - neúspěch, chápem.

Brzy ráno jsme já a má rodička vyrazili vstříc metropoli. Mama si tam šla jenom na poštu cosi vyřídit a já měl dva viteály před sebou. Jenom dva: sehnat si fialovej kapesník do klopy od saka a nechat se ostříhat (lidsky). A abych nedržel všechny čtenáře v takovým napětí, že se nebudou moct dva dny vyprázdnit, povím, že jsem nedosáhl ani jednoho. Patrikovsky přirozeně.

Viteál: fialovej kapesník

Kapesník do klopy je jen nabarvenej hedvábnej hadr, kterej je znám pouze ze staroslovanskejch legend a z americkejch filmů o kurevsky bohatejch právnících. V obchodu s oblekama a košilema mě poslali do galanterie. Zavolal jsem mamě a zeptal sem se jí, co že to ta galanterie je a kde je k nalezení. Mamátor mě vyslala jasným směrem, já si ulicema štrádoval jak princ chodníku a ona neznáma galanetrie se blížila a blížila. Otevřel sem dveře toho mně neznámýho světa a .... byl jsem na trhu stařen! Malé, velké, šedovlasé a bělovlasé! Zeptal sem se sám sebe, kdo by proboha ty ženy kupoval? A k čemu? A když si koupím dvě, dostanu třetí zdarma? Pouději se (samo, nějak) ukázalo, že galanterie je vlastně obchod se vším na šití a vyšívání a proto se tam babičky snažej orgasticky rozfofrovávat svý peňauze z důchodu. Stoupl sem si do fronty a když sem se po sedmi týdnech konečně dostal na řadu, zažádal jsem o onen kapesník. Měli jen bílej. No nic, stane se, že? Však podle indícií z pevnosti Mamárd jsou v Olomouci ještě dvě galanterie. V druhý (o poznání větší a líp zásobený) galanterii měli bílý kapesníky a pak taky ještě bílý kapesníky a žádný doprdele jiný. Cítil jsem podraz. Do třetí galanterie jsem cestoval třepaje se zoufalostí. Kdyby mi řekli, že ty kapesníky nemaj, odkráčel bych středem jako gentleman. Poražen hedvábím, ale stále gentleman. Měli jenom bílý kapesníky a tak jsem s brekem utekl a mezi vzlykama jsem řval "FIALOVÝ KAPE-HE-HE-HE-SNÍK!"

Pak jsem pro ten ďáblův hadřík jel až do Globusu, kde byl prej viděn. Nebyl tam. Ale nadšené prodejní sistentky mě pořád posílaly do galanterie. V tom scéáři, co se mi odehrál v hlavě, bych dostal za jejich vraždu doživotí, ale stálo by to za to.

Viteál: senzační sestřih hodný Davida Beckhama

Dle mýho pozorování ohledně holičů a prostě těch lidí s nůžkama, co mají tu moc z vás udělat hvězdu nebo debila, je jedno jestli se nechám ostříhat za 300 nebo za 80. Kvalita je stejná, protože mě nelze ostříhat k mý spokojenosti. Může to bejt akorát "míň děsný". Dneska ale... oh bože. Vešel jsem do provozovny kudlacího řemesla. Akorát sem si sedl do čekacího proseděnýho křesla, natahoval sem se po šest let starým Žena a život, už mě volala jedna z umělkyň. Já si sedl a než jsem stačil něco říct, už začala stříhat... Trochu jsem ji pozastavil a pravil jsem ji svou vizi, jak bych si to jako představoval: "Cekově to chci trochu zkrátit, ale ne moc. Pak teda na týhle straně to nechat trošku delší, jako zachovat ten smysl, chápete.. No a vzadu to zkrátit víc, abych tam neměl tu deku jak Jágr v Pittsburghu."

A teď mi, národe, vysvětli, jak z toho požadavku ta ženská mohla pochopit tohle:

"Chci vypadat jak piča."

Byla ožralá? Je to Maďarka? Měla opozitní den? Nic by ji neomluvilo. Každopádně si teď připadám zraku nelahodící až ohyzdný. Zítra je ples a přátelé se mi budou smát do očí, zatímco nepřátelé se mi budou smát za zády.

Je tak vidět pohled mladého muže a jedináčka na strašně špatnej den, kdy by zalezl někam pod šutr a tam zemřel chladem, ladem a hladem. Když se nedokážu sžít se situací, že nebudu mít v kapse fialovej hadr, tak jak se mám doprdele poprat s rýmečkou? Ženám teď stoprocentně došly argumenty.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ChlupatýPán ChlupatýPán | 11. února 2012 v 12:57 | Reagovat

What a typical Patrik´s day :D

2 single-clarisse single-clarisse | Web | 13. února 2012 v 12:33 | Reagovat

"den Patrik se dá označit jako den piča " :-D zajímavé články :) :D

3 D. D. | Web | 14. února 2012 v 16:54 | Reagovat

:D Tak příště do drogérie pro duhu nebo iberii a kapesník obarvit (anebo by stačily i fialový vodovky možná) a ke kadeřnici s obrázkem/fotkou, nejlíp odtud http://www.4hairstyles.com/tester.htm

4 Gabriella Gabriella | Web | 14. února 2012 v 21:44 | Reagovat

Pobavils :D   První řešení je najít doma bílej šnuptychl, koupit v drogerce  filovou barvu na batikování a nabarvit. A ještě tě to bude levnější než kapesníček z galanterky:D A  hlavu leda oholit, na tom už se nedá co posrat :D

5 Ilma Ilma | Web | 8. března 2012 v 13:57 | Reagovat

Zajímavé :D
It´s a typical day. :D

6 bludickka bludickka | Web | 23. března 2012 v 15:18 | Reagovat

vidíš, obarvit. To je řešení :) To mě teda bez nápovědy taky nenapadlo. A ostříhat se radši sám. Aspoň tušíš jak to má vypadat,aby se ti to líbilo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama