Řitní škola

10. dubna 2012 v 11:53 | Pán Situace |  Poznatky
Včil to dolehlo i na mě. Ve škole mě to sere tak moc, že bych se už radši stal rovnou důchodcem. Místo na ty debilní hodiny, bych chodil spát v sedm večer, vstával v pět ráno a s adrenalinem bych obrážel Kauflandy a hledal bych cokoli ve slevě. I kdyby to měly bejt tygrovaný kondomy. Tyhle ponurý antiakademický nálady na mě dopadaj každej den, kdy tam musim. A proč tam teda chodim když mě to sere? Protože mě tam nesere všechno. Ale i to málo, co mě nesere, mě občas nasere tolik, že bych se na to už někdy prostě vysral. Tak jakýpak s tím sraní, že...

Jak jsem tady už možná kdysi žaloval, vedle žurnalistiky (která je víceméně fajn), studuju ještě sociologii. Nejhipíkovější věda na mý akademický půdě. Chlapci zde bojkotují nůžky a břitvy, takže všeci vypadají jako Ježíšové. Jenom místo sandálů nosej pohory, místo žebradla krosny a místo obvyklý vody/minerálky/mešního vína nosej všeci Aloe vera s velkým nápisem "no preservatives", z čehož usuzuju, že to budou ještě ke všemu antiantikoncepční, ortodoxní křesťani. Dámy batikovaný jsou všechny nakažený permanentním úsměvem typu "dnes budu všude rozdávat radost všem sluníčkovým lidem, ale později pujdu domů, kde zatáhnu závěsy a půl hodiny budu hajlovat". Obaly na notebooky maj dělaný z konopí a maj je nevkusně poleptaný heslama jako "faith", "daydream" a "hope", proboha. A teď to vůbec nejlepší. Nehledě na rasu, pohlaví, či dýlku dredů jsou všeci tak d.o.k.o.n.a.l.e. muzikální. Cokoli přednášející řekne, se samozřejmě hodí do nějakýho songu, kterej musí alespoň třicet lidí okolo mě šeptem zabékat (Óstrávó, Óstrávó...), následně se tomu zasmát a ti jednodušší si k tomu ještě plácnou, protože to byl ten nejsluníčkovější okamžik dne a večer všem v čajovně prostě musí osvětlit, že přes píseň spojili svý duše všichni spravedliví. Takže ještě jednou přednášející řekne "společnost používá signály, které..." a ten ichtyl, co si sedá za mě, spustí, že bychom měli přestat pěstovat obilí, radši si kupme všichni mobily... Ještě jednou a vykostím nejdřív sebe a pak ho.

Pak dneska jsem psal svoji první písemku v tomto božím semestru. Byla z demografie a moje příprava byla taková, že jsem se probudil v šest ráno v křesle a demografií v ruce, kterou sem stihl před spánkem nejtvrdším už jenom otevřít. Nuže, sem si ráno tak čtvrtinu toho přečetl a vyrazil jsem vstříc hipísákům a tomu debilnímu testu. Šel sem si hačnout dopředu, kde sedím vedle jednoho upíra (řek bych, že vypadl jako poslední v castingu na roli teho třpytivýho mazlíka ze Stmívání). Pak nám zmatenej přednášející rozdal testy, já si přečetl otázky a dost nerad jsem zjistil, že všechny nabytý vědomosti jsem cestou v tramvaji potratil. Podle nezdravýho rozumu sem tam načmrkal odpovědi, odevzdal to s předstihem a hasil sem si to radši dom. Zasraná sociologie, kdybych tak nemusel mět k žurně ještě jeden obor. Možná sem měl jít na genderový studia místo socky. Sice bych byl vystaven výsměchu všem a neustále bych se potýkal s feministickejma učitelkama. Ale furt lepší než posraný sociologický výzkumy.

Ale ten nejnanicovatější zážitek sem si odnes kdysi z žurnalistiky. Národe, já se tak ještě nikdy nenasral. A to mi jednou za krk nachcal pes. Prostě jednou si tak kráčím ve čtvrtek večer do školy (středa je volná, tak se zůstával kvůli jedný hodině až do čtvrtka) na tvůrčí psaní. Vyšel sem těch pitomejch pět pater, podívám se na dveře do učebny a tam papír, že "dnešní setkání se nekoná". Tak to ve mně začalo bublat, protože už sem moh bejt ve středu doma. Podívám se znova a pod vzkazem větší papír, který hrdě hlásal: "Na příští setkání napište sonet na téma Bůh, lid nebo hokej, ještě jednou se omlouvám za komplikace". Kurva! Sonet?! Nasranej sem rozkopl dveře dom, sedl k netu a začal jsem s pomocí googlu pronikat do tajů sonetu. Celejch šest dní jsem přes slzy, pot a krev drásal papíry s nepovedenejma básněma (já poezii nesnášim). Až ve středu před dalším setkáním jsem teda porodil něco, co mělo stvbu sonetu, ale obsah byl jak z latríny na odpočívadle tiráků. Do školy sem šel s tím pokladem, že dořiti aspoň něco mám. Usedl jsem v lavici a dělal nenápadnýho.

Vřítila se lektorka. Ze začátku se teda omluvila za minule, že to setkání tak narychlo nevyšlo. Pak se zasmála a řekla, že ten vtípek s tím sonetem se někomu dost povedl. Zved sem hlavu. Podívám se vlevo, v pravo, za sebe a všeci se smějou. Prostě doprdele všeci poznali, že to byl nějakej žert kruťas a jenom já jako PYČA sem se s tím vyloženě sral skoro týden. Samozřejmě sem se smál s něma a kroutil hlavou, že by na to někdo mohl skočit. Ale uvnitř část mého já zemřela. Doteď sem se tím nevyrovnal a teď už tady nikomu nevěřim. Nikomu s ničím, protože je to samej všivák, hipík, strašnej zmrd a nebo dokonce vysmátej zpívající pražánek, co se mě jen tak zeptá: "Helé, za kolik jsi naťukal ty sciá? Já právě jenom 94 vobojé, hele." True story.ak určitěě!

A tak se teda těším, až budu senil. Protože jestli tohle sou mý univerzitní léta, tedy nejlepší část mýho života, tak ten můj další život bude hoden maximálně zapomenutí, zechcaný postele, poslintanýho pyžama a každonedělní těšení na Křesťanskej magazín. Neboť jediný co si budu z mládí pamatovat budou Ježíšové zo sociologie, kteří zpívají Nightworky.

Takže až budu starej, budu doufat, že svět ovládnou raptoři na lítajících žralocích s bazukama, protože dožít s touhle vzpomínkou je minimálně stejně krutý jako bejt překvapenej podobiznou Michala Davida, kterej je oblečenej v kšandách. A ničem jiným. Jen v kšandách.

Taky si to teď představujete?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 strejda McRob strejda McRob | 10. dubna 2012 v 14:07 | Reagovat

A jak jako ty ksandy bude mit? Na cem budou drzet? =D

2 pan Maštal pan Maštal | 10. dubna 2012 v 16:41 | Reagovat

Ta sociologie dohromady s takovýma kreténama zní jako vopruz kámo. Každopádně sonet mě baví pokaždé, když si na to vzpomenu. McRob souhlas. Na čem budou jako sakra držet?

3 Míša Míša | E-mail | 10. dubna 2012 v 17:37 | Reagovat

Pobavils! :-D Ale vůbec se ti teda nedivím, každopádně večer asi zapínám Hlas Československa :-D

4 Nobody Nobody | Web | 10. dubna 2012 v 20:07 | Reagovat

Hele, ty vtip nechápající moravská obludko, co máš proti nám, oslnivě krásným, věčným zpěvem obdařeným Pražákům?! Píšu si další -, jedno už máš za ten perník, ty ignorante! :D

Beru zpět. Naše škola neni zas takovej ústav. Koukám, že vždycky může bejt hůř. Vždycky jsem věděla, že dál než k matuře se nedostanu, ale od teď už o tom ani nebudu snít.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama